Téma: zdraví

Tato rubrika obsahuje:


 


Symbolický význam orgánů

,,Zdravý člověk je krásný, ale musí na něj přijít trochu nějaké nemoci, aby se stal taky duchovně krásným." Christian Morgenstern

Naše slovo "symbol" pochází z řeckého symballein = sloučit, smíchat. V antice to byl hliněný kroužek s jehož pomocí se věrní druhové i po letech s jistotou opět poznali. Při loučení se rozlomil na dvě části a jejich uložením bylo možné po libovolně dlouhé době potvrdit spojení přátel. Jestliže chápeme nemoc jako symbol, otevírá nám to šance přijít na stopu současným životním úkolům. Tělesný aspekt nemoci má přitom ústřední význam, neboť teprve pomocí něho dospějeme k významu příznaků.Abychom pochopili člověka při výkladu obrazu nemoci v jeho celku, je nezbytné sloučit všechny jednotlivé dojmy do jednoho vzoru, příp. všechny malé symboly do jednoho rozsáhlého. Symboly dnes vyjadřují souvislost formy a obsahu a stejným způsobem nám pomáhají poznat souvislosti a spojení. Tělesné obrazy nemocí nám dovolují přiblížit se k duševním obsahům, které jsou v nich zakódovány. Všechno stvořené pochází z jedinosti a ztělesňuje se vstoupením do polarity. Každý krok do ztělesnění vede hlouběji do polarity. Nemoc patří k cestě do polarity. Jestliže uvažujeme v posloupnostech, bylo by nutno přiznat duchovně duševní složce vůbec první místo před tělem. Ve střetnutí s nemocí se tato složka přesto osvědčuje, obě je nutno považovat za rovnocenné a v žádném případě nelze podřízené tělesné rovině přiznávat přednost nebo dokonce nárok na výhradní zastoupení, jak se to sále ještě děje v lékařství. 

 

  • Achillova pata - nejsilnější vaz těla, klasická slabina zranitelnost, duševní elán, pokrok, vzestup

  • bok levý - levá strana těla- ženská citová strana

  • brada - vůle, schopnost prosadit se, cílevědomost,

  • bránice - hranice mezi horním a dolním světem, sídlo duše, domov dechu

  • břicho - pocit, instinkt, požitek, místo zaopatření

  • břišní dutina- bezpečí, těžiště, domov orgánů

  • cévy - cesty, po kterých se dopravuje životní síla, energetické cesty, zprostředkovává, komunikace

  • čakry- spojení s kosmem

  • čelistní dutina - lehkost a vzdušnost hlavy

  • čelo - konfrontace, někomu "čelit", chtít hlavou prorazit zeď, prosazovat se, duchovní síla

  • dáseň- kolébka zbraní, lůžko zubů, prvotní důvěra

  • dlaně- poctivost, otevřenost, miska potřebnosti

  • dolní čelist- základna brady je výrazem vůle a prosazování, základna našich spodních zbraní- zubů

  • erogenní zóny - rozkoš, plochy dráždění

  • hlas- vyjadřování hlasu, komunikace

  • hlasivky- struktury, které rozezníváme a které rozeznívají nás, komunikace

  • hlava- hlavní místo těla, osobní zeměkoule mikrokosmu, protipól těla, domov rozumu a myšlení

  • hlezení kloub- základ měkkého, pružného pohybu, původ vzpřímení na zadní nohy, základ odrazu

  • hltan- vložit (majetek), spolknout ( nějakou firmu), obranný kruh

  • horní čelist- statický základ horních zbraní (zubů)

  • hrtan- vyjadřování, domov řeči a zpěvu, hudební nástroj těla

  • hrudník- pocit vlastního Já, pancíř charakteru, kostěná klec na plicní křídla a na srdce, moc, důležitost, ochrana a jistota pro srdce a plíce

  • hýždě- pasivní schopnost vydržet, něco vysedět

  • chodidla- porozumění, stálost, stabilita, trvalost, pokora, spjatost s domovem, zakořenění, kontakt k matce Zemi

  • chrupavčitá tkáň- pružnost, substance na stavbu mostů, schopnost spojovat

  • chuťové pohárky- chuťové senzory, ochutnavači. Chutě a výběr stravy nám mohou prozradit zda se jedná o člověka intelektuálního (má rád slaná a vydatná jídla), konzervativního (má rád konzervované potraviny, především uzeniny), smyslného (má rád ostré, kořeněné pokrmy), dietáře (nemá rád nově vjemy, konfrontaci), ustrašeného (strach z jader = strach z problémů, strach z ostrých hran = strach z agrese), makrobiotika (tvrdá strava = vyhledávání problémů) atd. Hlad je symbolem touhy něco mít, určité lačnosti. Hlad po lásce se tak projeví v mlsání sladkostí a obráceně, nedostatek lásky rodiče proto nahrazují dětem sladkostmi.

  • játra- úzce spojeny se životem, znovuzrození nového života, hodnocení, spojení dolů (k začátku, původu) a nahoru (smysluplnost) Játra jsou laboratoří člověka. V nich se produkuje a ukládá energie, probíhá zde výměna bílkovin i detoxikace organismu. Kdo neumí rozlišit co je jedovaté a co ne, neumí také rozlišovat a vyhodnocovat co je užitečné a co škodlivé. Člověk proto přijímá víc nežli dovoluje jeho „zpracovací“ kapacita. Zároveň to svědčí o jeho nemírnosti, přehnané touze po expanzi a příliš vysokých ideálech. Kdo má nemocná játra, ztrácí energii a životní sílu (potenci, chuť k jídlu, pití) a nemoc jater učí člověka umírněnosti, klidu i odříkání.

  • jazyk- vyjadřování tvoření řeči, zbraň (nabroušený jazyk), pomoc při žvýkání

  • klouby- pohyblivost, artikulace

  • koleno- pokora- klečení je gesto pokory, klesnout na kolena, pokoření někoho, něco lámat přes koleno, výraz strachu- klepající se kolena

  • končetiny- pohyblivost, aktivita, prodloužení navenek

  • konečník- východ z dolní krajiny, poslední místo před uvolněním konečného produktu

  • kosti- stabilita, pevnost, plnění normy

  • krev- životní síla, řeka života, spojení čtyř prvotních látek, kyslík-vzduch, červená barva-oheň

  • krevní tlak- jev zahrnující energii a odpor, harmonie mezi člověkem a světem, ukazatel duševního napětí a přítomnosti, vysoký tlak-boj, nízký tlak- uvolnění až k bezvědomí

  • kůže- hranice, opevnění hranic, zprostředkování kontaktu a něžnosti, dýchání (kožní)

  • kyčelní klouby- vykročit, dělat první kroky, pokrok, akční rádius, dosah

  • ledviny- rovnováha, partnerské vztahy

  • loket- odhodlání prosadit se, schopnost prosadit se (používat lokty), mít ničím nesvázané ruce

  • lymfatická soustava- třetí cévní soustava organizmu, zpětný transport k srdci, čištění tkání vyplavováním

  • lýtka- elán, pružnost, trezor emocionální přemrštěnosti

  • mandle- strážce před vnějším světem, proti vnějším původcům nákaz

  • meziobratlové ploténky- ženský pól páteře

  • mícha- datová dálnice těla, regionální správa

  • močová trubice- duševní spojení s vnějším světem, potrubí pro odvod odpadních tekutin s vodním kohoutem, u muže také semenovod směrem ven

  • močovod- spojení mezi ledvinami a močovým měchýřem, kanál odpadních vod

  • mozek- koordinační centrum, komunikace- organizace informačních procesů, archiv a knihovna (paměť), ústřední vláda (její sídlo)

  • mozková hemisféra, levá- mužský mozek

  • mozková hemisféra, pravá- ženský mozek

  • nehty- na ruce- drápy, naše agresivní dědictví, nástroje agrese

  • na noze- dolní drápy

  • nervový systém- dálkové oznamovací zařízení těla, zpravodajská služba

  • nohy- pohyblivost, pokrok, stabilita, samostatnost

  • nos- moc, hrdost, důvěra

  • obličej- vizitka, výraz sebe sama, individualita, barometr nálady, poctivost, fasáda

  • oči- nahlédnout do něčeho, něco prohlédnout, vyhlížet z okna, zrcadlo a lampa duše, vchod do světa duše a východ z něho, duševní obzor

  • oční víčka- závěsy duše

  • ochlupení- přírodní nespoutaná animální síla, mužská hruď- zdůraznění zvířecího, pudového původu

  • pánev- základna, základ života, porodní miska, nádoba plodnosti

  • páteř- opora a dynamika, páteř složená z pevných obratlů tvoří pevný sloup= dynamika a zároveň statika, tlumič nárazů

  • penis- mužská moc, orgán plození a přesvědčení, pronikající síla

  • plíce- spojení vnitřního plicního stromu a vnějších stromů, se kterými jsme spojeni dýcháním, výměna- kontakt, komunikace, svoboda-možnost volně dýchat, lehkost

  • pochva- oddání, přední vchod do spodního světa a východ z něho, zprostředkování života a rozkoše

  • prostata- důvěra v mužskou sexualitu a vitalitu, strážce na prahu druhé poloviny života

  • prsa ženská- mateřskost, výživa, bezpečí, druhé nejdůležitější spojení s matkou, rozkoš, sexappeal, svádění

  • prsty- na rukou- zručnost, vyvíjení činnosti rukama

  • na nohou- opora, dotýkají se země

  • průdušky- spojovací kanály mezi vnitřním a vnějším světem, vedení energie a odpadních plynů

  • ramena- zatížitelnost, postoj k životu, spojení ramen: mít vztah jeden k druhému a konat jeden pro druhého, střetnutí se světem: svěšená ramena

  • ramenní kloub- kompromis mezi největším možným prostorem pohybu na jedné straně a stabilitou a bezpečí na straně druhé

  • rty- smyslnost, obrátit nitro na venek, horní ret= duchovně duševní schopnosti, spodní ret= smyslnost, úzké rty= vypočítavý intelekt, tvrdé rty=tvrdý, panovačný charakter, měkké, vlhké rty= schopnost obětavosti, plné rty= vitální smyslnost

  • ruce- přijímání- dávání, vlastnictví, uchopit, položit ruku na něco, mít prázdné ruce, dopouštět se přehmatů, držet nad někým ochranou ruku, podat si ruku pro život, dopustit se násilnosti, vzít život do vlastních rukou

  • slinivka břišní- produkce trhaviny pro rozklad potravy, agresivní, energetická analýza, válka a mír. Diabetici nejsou schopni zpracovávat cukr z potravy, ten pouze prochází vnitřnostmi a vylučuje se močí. Cukrovka způsobuje proto překyselení celého organizmu a vede až ke kómatu. Diabetik proto touží po sladkém, ale jako náhražku za jiná, nesplněná sladká přání. Diabetik touží po lásce, ale nedokáže ji, podobně jako cukr přijmout. Ale také nedokáže pro to něco aktivně udělat. Nemůže získat lásku, protože se nenaučil ji z jakéhokoliv důvodu dávat.

  • sliznice- ochranný obal, vnitřní hranice, druhý práh do nitra, závora mezi vnějším a skutečným vnitřním světem

  • srdce- sídlo duše, zdroj životní energie, centrum člověka, energetické středisko, kardinální bod reprezentující jednotu- božské, střed naší existence, brána z polarity do jednoty, centrum a východisko lásky a emocí, domov pocitů, místo nejhlubších citů, barometr emocí, odvaha, identita já

  • střevo- labyrintický systém v těle ke zpracování hmotných dojmů v protikladu k mozkovému labyrintu v hlavě ke zpracování nehmotných dojmů

  • šíje- spojení mezi horní a dolní částí, místo síly a železné vůle, místo umožňující zlomit vůli někoho, zároveň místo chtivosti a smyslnosti

  • špičky prstů- nahmatávat svět, vyznat se v citlivých oblastech, hladit, vnímat, dráždit

  • štítná žláza- ustředí látkové přeměny, určuje procentuální poměr látkové výměny, vývoj, evoluce zrání, regulátor temperamentu, rozhodující instance vitality a aktivity

  • tenké střevo- vědomé analytické zpracování, zažívání hmotných dojmů, existenční úzkosti, schopnost kritiky, přivlastňovat něco cizího, přijetí do nejvnitřnějšího světa. Tenké střevo má vnější podobu s mozkem a má i podobnou úlohu a funkci. Odpovídá vědomému, analytickému myšlení. Mozek tráví vjemy na nehmotné úrovni, tenké střevo tráví hmotné vjemy. Lidé trpící potížemi tenkého střeva mají proto většinou sklon přehnaně analyzovat a kritizovat. V pozadí je vždy existenční strach např. ze smrti hladem, pokud nebude potrava dostatečně zhodnocena. Nejčastějším symptomem chybné funkce tenkého střeva je průjem. Ten nám vždy říká, že máme strach a snažíme se něco zadržet. Učí nás, abychom povolili a nechali věcem volný průběh.

  • tlusté střevo- nevědomí, dolní svět, skrytá říše stínů a mrtvých, noční strana, pokladnice hmoty, lakota. Tlusté střevo ukončuje vlastní trávení.

  • zácpa= nejrozšířenějším problémem v této části těla. Stolice= akt dávání, tlusté střevo= nevědomí. Zácpa vyjadřuje neochotu něco dávat= lakota. Je to také strach uvolnit, vypustit jak materiální věci, tak i obsahy nevědomí na denní světlo. Získat si od nich odstup.

  • zánětlivé onemocnění tlustého střeva spojené s krvavými, hlenovitými průjmy jde o obětování vlastní osobnosti, svého osobního života za pomíjivé výhody nebo možnosti spoluprožít život někoho druhého. Vést vlastní život znamená vybudovaní si vlastního postavení vůči druhým, což s sebou přináší i určitou osamělost a odpovědnost sám za sebe. Té se lidé s tímto symptomem bojí a ze strachu „potí krev a vodu“ střevem.

  • tuková tkáň- přebytek, rezerva, zásobní materiál s největší palivovou hodnotou ze všech nositelů energie

  • tvar těla- pěticípá hvězda s hlavou na nejvyšším místě, vysoký a štíhlý, štíhlý šlahoun se chce dostat vysoko (ctižádostivost), vysocí lidé (hlavně ženy) mají tendenci činit svou výšku nenápadnou, malé baculaté tělo=pohodlnost, malí lidé= sklon kompenzovat svou malost velkými výkony

  • ústa- sféra požitku, komunikace, centrální vyjadřovací orgán tělesné řeči, rovná nebo křivá ústa prozrazují rovné nebo křivé úmysly, malá ústa se považují za sladká, velká ústa za smyslná až vulgární, sexualita (hovorová paralela hořejšku a dolejšku), vchod do světa těla a východ z něho. Ústy polykáme. Polknutí je těžko vratný proces. Proto těžko nebo vůbec nedokážeme polknout např. velká sousta, špatné zprávy, něco těžko stravitelného. Určitou pomocí je zvláčnění těžce polykaného tekutinou. To je vlastně pozadí alkoholiků. Zapíjejí alkoholem něco nestravitelného, něco co nechtějí, nebo nemohou v životě polknout.

  • vaječníky- zásobárny plodnosti, pokladnice evoluce, vzpomínka na vývoj

  • varlata- plodnost´, kreativita, nadbytečná produkce, nejcitlivější část muže

  • vazivo- spojovat, držet, spojovací funkce v protikladu ke specifické funkční tkáni orgánů, základní systém

  • vazivo/šlachy- provazy na kterých všechno visí, převodní řemeny pohybového ústrojí, upevňovací lana pro svaly

  • vejcovod- plodnost, jako spojovací kanál mezi vaječníkem(sklad) a dělohou (hnízdem)

  • vlasy- svoboda, vitalita, bezstarostnost, přírodní - nespoutaná síla

  • vousy- rázovitost, prales obličeje, mužnost, neoholené vousy se stávají úkrytem

  • záda- věk-roky, které má člověk na hřbetě, nosič břemen života, námaha, upřímnost, mít oporu

  • zubní sklovina- pól tvrdosti, ocel na zbraně, diamantová substance těla

  • zuby- tvrdé zbraně v ústech, agrese, vitalita, potence, redukce, zvládání problémů. Zuby v dutině ústní jsou první stanicí, kde situace, které k nám přichází, přijímáme a třídíme. Z některých čerpáme sílu hned, jiné ještě moudře rozebereme, tak stejně zuby potravu dělí na menší části a trpělivě rozkousávají.Pokud jídlo zuby trháme, jíme hltavě a rychle, snažíme se přijímat situace silou, postavit se jim čelem a zdrtit je. Naopak pokud jíme rozvážně a pomalu, i situace přijímáme rozvážně a se snahou je pochopit. Pokud si hrajeme na to, že problém nevidíme, nechceme se jím zabývat a máme strach do toho šlápnout naplno, ztrácíme i sílu k boji s problémem, své zuby.

  • zubní kaz je typický projev skutečnosti, že se lidé nechají neprávem nahlodávat ve svých názorech. 

  • zubní sklovina je porušená- znamení, že člověk ustupuje od svých názorů a stává se tudíž příliš přecitlivělým a zranitelným. Člověk nemá ustupovat od svých názorů, pokud jsou Správné a Spravedlivé. Pokud bude stát za tím, co je Správné a Spravedlivé, tak se sklovina obnoví.

  • zubní váček- představuje vnitřní přetrvávající problém, kdy člověk nemá v sobě srovnané to, co by srovnané měl mít. Je to obyčejně NEOPRÁVNĚNÝ pocit křivdy, který v člověku hlodá. 

  • zuby mrtvé- člověk se rozhodl v sobě potlačit, umrtvit Správné Zásady a Smysl pro Spravedlivost. 

  • záněty zubů znamenají neoprávněné znechucení, neoprávněný pocit bezmoci, neoprávněný pocit: „S tím nic nenadělám.“

  • paradentóza - Přehodnoť svůj postoj ke slovům, protože jim dáváš menší hodnotu, než jakou ve skutečnosti mají. Odhalené krčky zubů znamenají: nedržím slova a sliby, není na mě spolehnutí, mám sklon k tomu, abych byl nezodpovědný.

  • žaludek- pocit, schopnost přijímat, místo, kde se uchovává všechno spolknuté, místo pocitu, hnízdo dětství, místo přípravy a bezpečí Žaludek má především přijímací funkci= jinovou= v psychické rovině schopnost cítění, pocitů. Vytěsněním cítění ze svého vědomí a jeho poklesem na tělesnou úroveň, do žaludku, dochází k oněm známým „přejídáním z trápení, něčím se užíráme“. Druhá funkce= agresivní, jangová, a tou je tvorba a odvádění kyselých žaludečních šťáv. Neprojevení agrese navenek (její spolknutí) resp. přehnaná agresivní reakce se projeví překyselením žaludku a následně může vést až ke vzniku žaludečních vředů. Člověk, trpící žaludečními chorobami nechce žádný konflikt, výzvu. Chce se vrátit podvědomě do bezkonfliktního dětství, kde je kašovitá výživa, bez tvrdých kousků, bez koření, kávy, alkoholu, které jej dráždí atd.

  • žebra- stavební prvky hrudního koše, přispívají k jeho mohutnosti, jistota a ochrana, flexibilita a přizpůsobení

  • žíly- cesty návratu k domovu, cesty energie vedoucí k domovu, spotřebovaná energie se těmito cestami zachrání zpět k omlazujícímu zřídlu

  • žlázy- samočinné řízení, informace

  • žlučník/ žluč- rafinovaná agrese, vytékající hořkost (soptiti vztekem), přeměna. Žlučník shromažďuje žluč vyprodukovanou játry. Pokud se někde ucpe její tok, dochází k jejímu usazení a tvorbě žlučových kamenů. V symbolice žluč znamená agresi, tzn. že žlučové kameny znamenají zkamenělou agresi.



Zpracováno dle Rúdiger Dahlke: Nemoc jako symbol
copyright © 2009 Iva Radulayová 
http://www.amiresah.cz/
KOPÍROVÁNÍ v nezkrácené a neupravené podobě je povoleno pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy
 
Nahoru

 
 

Biologické (orgánové) hodiny

Vnitřní biologické hodiny shrnují v přehledu děje, které se v našem těle v denní i noční dobu neustále opakovaně odehrávají s pravidelným střídáním. Již ve staré Číně sloužily tyto biologické hodiny člověka pro určení momentů životní aktivity a hodin, vhodných pro užívání léků i pro léčbu, která měla později příbuznou v akupunktuře.

 

23 – 01 hod.: Je tento čas ovládán dráhou žlučníku, orgánu, který má velký vliv na psychiku člověka. V této době také bývají největší žlučníkové obtíže, zejména po vydatném a tučném jídle a alkoholu. Rovněž v tuto dobu bývají nejintenzivnější sny. Ledviny a nadledvinky mají minimální činnost.

 

01 – 03 hod.: V tuto dobu dosahují nejvyšší aktivity játra. Hladina růstového hormonu dosahuje nejvyšších hodnot. Člověk má velmi nízký tlak, pomalý dech a puls. Lidé s jaterními problémy a migrénou se v této době probouzejí.

 

03 – 05 hod.: Koloběh začíná meridiánem plic, kdy vrcholí jejich práce. Je minimální činnost vegetativního systému v hrudníku a v břišní dutině, krevní tlak je nejnižší, tělesná aktivita na minimu, ale sluch se zbystřuje. Právě v tuto dobu mívají astmatici nejčastěji stavy dušnosti, jsou rovněž ohroženi lidé s pokročilou arteriosklerózou, nebo se u nich zvyšuje riziko cévní příhody. Psychicky rozladění jedinci dosahují svého maxima úzkostné a depresivní projevy právě v ranních hodinách, proto je nejvíce sebevražd právě ráno.

 

05 – 07 hod.: Vrcholí funkce tlustého střeva a právě naopak činnost žlučníku a tenkého střeva je minimální. Krevní tlak stoupá s prokrvením všech orgánů a mozku. Imunita těla je značně vysoká, hladina mužských pohlavních orgánů dosahují svého maxima. Nejméně energie dosahuje dráha močového měchýře, příznaky ledvinové nedostatečnosti se projevují právě v tuto dobu. Je čas na vyprazdňování tlustého střeva.

 

07 – 09 hod.: V tuto dobu vrcholí činnost dráhy žaludku - je čas se nasnídat. Stoupá psychická a srdeční aktivita, zvyšuje se duševní koncentrace. Je minimální činnost jater, dochází k perfektnímu trávení uhlohydrátů měnících se spíše na energii než na tuky. Citlivost na bolest je nejnižší, aktivita srdce roste.

 

09 – 11 hod.: Vrcholí funkce slinivky a sleziny a tím i zažívání. Organizmus využívá dodaných živin a umožňuje maximální duševní a fyzickou činnost, je to špička dopolední aktivity. Minimálně pracují plíce, snižuje se citlivost na bolest, srdce jede naplno.

 

11 – 13 hod.: Srdeční aktivita je v maximu, krevní oběh má nejvyšší hodnoty. Minimální činnost má tlusté střevo. Játra omezují svou činnost, dostavuje se mírná únava. Pro onemocnění srdce je kritické dopoledne a poledne, kdy se mohou objevovat syndromy z nadbytku a docházet k srdečním příhodám, při čemž se zvyšuje riziko trombu uvnitř cévy

 

13 – 15 hod.: V plné funkci je meridián tenkého střeva. Minimální aktivitu má žaludek a játra .Tělesná energie klesá, dochází k únavě a potřebě spánku. Smyslové orgány a psychická křivka jsou na vysoké úrovni.

 

15 – 17 hod.: Nejvíce energie má dráha močového měchýře. Nadbytečná energie v této oblasti se může projevit jako ztuhlost a bolest v kříži a to až do sedmé hodiny večer. U některých lidí se přechodně zvyšuje hladina cukru v krvi. Slezina a slinivka mají minimální činnost. Organismus velmi dobře reaguje na tělesnou teplotu a tělesná aktivita stoupá.

 

17 – 19 hod.: Tělu vládne dráha ledvin /nadledvinek/, fyzické tělo a duch dosahuje druhého vrcholu výkonnosti a aktivity. Klesá citlivost na bolest a podněty, probíhá nejintenzivnější výměna vzduchu v plicích. Minimální činnost má srdce, pracovní schopnost je dobrá.

 

19 – 21 hod.: Tuto dráhu ovládá perikardu /osrdečník - oběhový systém/. Minimální činnost má tenké střevo, stoupá krevní tlak. Paměť funguje velmi dobře a schopnost těla odbourávat alkohol je nejvyšší. U alergiků může dojít k reakcím, protože počty bílých krvinek jsou nejvyšší.

 

21 – 23 hod.: Vládne dráha trojitého ohřívače /vegetativní systém/, začínají stoupat hladiny některých hormonů v krevním séru. Vrcholí regulace v hrudníku a v břišní dutině. Nastává pokles krevního tlaku a teploty, zvyšuje se počet bílých krvinek až na 12 tisíc na 1 cm3. Organismus likviduje nežádoucí látky a kalorie. Psychika se uklidňuje a připravuje se k odpočinku.

 

Zde najdete prezentaci, kde se dovíte další informace: Biologické hodiny.

Nahoru
TOPlist
aktualizováno: 15.03.2018 16:59:31
Nový vzkaz na e-mail
Jméno
e-mail
text
Opište číslo