Doreen Virtue

 

 
SrdceSrdceSrdce
 
 

Promluva Doreen Virtue o způsobech, jak odbourávat stres

Ahoj, já jsem Doreen Virtue a vítám vás u této promluvy, v níž se s vámi chci podělit o čtyři způsoby, jak svůj život rychle zbavit stresu. Život se někdy opravdu zdá velmi stresující. Někdy nás až děsí a v nás se probouzí strach z budoucnosti a spousta věcí nám působí stres. Naštěstí však existují preventivní způsoby, jak hladinu stresu snižovat, tak abychom lépe zvládali svou práci, svůj domov a také své zdraví. Když se zbavíme stresu, prokážeme tím laskavost i všem kolem nás. Budete mít velký přínos pro své děti, když jim budete pozitivním příkladem, a také budete povznášet další lidi ve svém okolí, ať půjdete kamkoli. Zde jsou tedy čtyři způsoby, které jsem si sama ověřila, že fungují, a u kterých je rovněž prokázáno i vědeckými studiemi, že snižují hladinu stresu.

1. Pracujte s esenciálními oleji
Vím, že to může znít jako alternativní léčba, ale studie opravdu prokazují, že když pracujete s květinovými esencemi a nebo s květinami levandule, obzvláště s těmi organickými oleji bez pesticidů, tak už při pouhém vdechování jejich vůně se vám dostane okamžitého zklidňujícího účinku. Když si touto esencí posprejujete polštář a přikrývky, pomůže vám lépe a hlouběji spát a vzbudíte se pak svěžeji. Až se tedy příště budete cítit vystresovaní, vezměte si levanduli.... a dovolte si se zklidnit.

2. Poslouchejte něžnou, meditativní hudbu
Dalším způsobem, který je vědecky ověřen jako cesta ke snížení stresu, je poslech něžné, meditativní hudby. Věděli jste, že při poslechu hudby plné úderů svou vnímavost vůči stresu ještě zvyšujete? Studie ukázaly, že u lidí se stejnou původní hladinou stresových hormonů se projevil rozdíl mezi tou skupinou, která poslouchala hudbu označovanou jako lázeňskou, meditační, jógovou nebo zvuky přírody - u té došlo k zásadnímu snížení hladiny stresových hormonů, a tou, která poslouchala heavy metal, rock'n'roll a dokonce i ticho. Snadno si můžete pustit meditační hudbu na veřejných médiích nebo si pustit oblíbené CD v autě. Mnozí lidé mi říkají, že bojí uvolnit a zklidnit, protože pak nebudou tak efektivní ve své práci, nebo že budou méně zodpovědní. Někteří si dokonce myslí, že je to nudné. Studie však prokazují, že lidé, kteří svůj život zbaví stresu, žijí mnohem efektivnější životy - dokončují více věcí, mají lepší výsledky v testech, a tak se není čeho bát.

3. Věnujte se něžnému fyzickému cvičení
Když se řekne cvičení jógy, vybaví se nám 90-ti minutové cvičení v přecpané tělocvičně, kde musíme dělat složité a někdy i velmi rychlé cviky. Je to jeden ze způsobů, jakými se jóga cvičí. Ale jako lidé, kteří byli zasaženi traumatem - prožitkem, který otřásl vaším pocitem bezpečí - máte pozměněnou strukturu mozku i chemické látky v něm, a stejně tak i svou fyziologii. Potřebujete pobývat v klidném, něžném prostředí. A studie mluví naprosto jasně: druh jógy zvaný restorativní je pro vaše léčení naprosto nezbytné. 35 minut restorativní jógy dokáže snížit hladinu vašich stresových hormonů a také, pokud jste byli zasaženi traumatem, vám pomůže začít znovu důvěřovat, začít se znovu cítit v bezpečí a navrátit vaše vědomí zpátky do vašeho těla. Rovněž vám pomůže zhubnout, a máte pak lepší pocit z celého svého těla i větší sebevědomí. Můžete si také zaplatit soukromého cvičitele jógy u sebe doma. Studie prokazují, že domácí vedená jóga patří k nejefektivnějším způsobům, jak odbourat stres. Existuje také mnoho bezplatných kurzů restorativní jógy online na internetu, které můžete bezpečně provádět doma. Pouhých pár minut cvičení denně a zjistíte, že zvládáte stres mnohem snáz.

4. Dýchejte do břicha
Studie prokazují, jak je prospěšné dýchat do břicha. Okamžitě to sníží váš srdeční tep a také rychle přepnete z úzkostlivého sympatického nervového systému do klidného, parasympatického nervového systému. Položte si ruce na břicho a nadechněte se do něj. Přijmete tak s nádechem spoustu kyslíku, který vám následně s výdechem také napomůže vyloučit škodliviny z vašeho těla. Nádech.... a pak výdech.... právě jste uvolnili stres.

* * *

Nahoru

zdroj: https://www.facebook.com/DoreenVirtue444/?fref=ts
překlad: Magda Techetová
zdroj překladu: http://andelskydenik.blogspot.cz/2016/08/promluva-doreen-virtue-o-zpusobech-jak.html

 

SrdceSrdceSrdce

 

Promluva Doreen Virtue o asertivním jednání v rámci rodiny

Milujete svou rodinu. Ale někdy je těžké s ní být, zejména s jedním či dvěma jejími členy. Jste dávající bytosti a přejete si, aby byli všichni šťastní, a udělali byste všechno, abyste svým milovaným pomohli. Ale někdy se to zdá být nemožným úkolem a zdá se vám, že jste využíváni pro svou dobrotu.

Jsem Doreen Virtue, autorka knihy Asertivita pro pozemské anděly i dalších knih, a jsem také bývalá psychoterapeutka se zaměřením na závislosti a poruchy přijímání potravy. Značnou součástí mé práce bylo pomáhat lidem, kteří byli spoluzávislí. Kteří se potřebovali naučit být asertivní, vypořádat se se vztahy ve své rodině, a především se začít starat sami o sebe. Spoluzávislost a asertivita jsou témata, jimiž se zabývám již 35 let a která jsem si sama prožila. Vyrostla jsem v domácnosti se dvěma úžasnými rodiči, kteří však byli oba velmi zraněni svými vlastními rodiči alkoholiky a jejich výchovou. Jsem tedy vnučka alkoholiků. A protože mí rodiče měli tak bouřlivé a chaotické dětství, rozhodli se vychovat mě a mého bratra v atmosféře lásky. Problém byl v tom, že kvůli tomu, že nebyli vychováváni zdravým způsobem, nevěděli, jak takový zdravý způsob zavést u mě a mého bratra. Byli jsme tedy vychováni pod heslem "Když nemůžeš říct nic pěkného, neříkej radši vůbec nic." a také "Nerozhoupávej člun. Nedělej žádné problémy. Nedělej vlny." V podstatě nás tedy učili nic necítit, nemluvit o svých pocitech a nijak je nedávat najevo. Byla jsem vychována s tím, že pocity jsou zkrátka něco, co v nás někde je a co je problém. A když jsem pak šla studovat psychologii a začali ji později praktikovat, odhalila jsem celý ten nádherný svět pocitů, kde každý měl své jméno, každý byl k něčemu dobrý a přinášel požehnání, a tak jsem pocity začala oceňovat. Mí rodiče se nyní opravdu léčí ze svého vlastního dětství stejně tak, jako jsem to udělala já sama s pozůstatky z výchovy.

Tyto lekce mi opravdu pomohly užívat si svůj život mnohem více, protože když uznáte celou tu škálu pocitů, všechny barvy duhy, zvýší se vaše schopnost prožívat radost, opravdu milovat a cítit se milovaní, cítit se v bezpečí a spokojení. Stejně tak, když uznáme škálu všech těch ne zrovna příjemných pocitů jako je hněv, mohou se stát našimi přáteli. Říkají nám, že něco není v pořádku a je třeba se o to postarat. A tak v souvislosti s celým tímto spektrem pocitů asertivita znamená praktikování péče o sebe samé tím, že si upřímně přiznáváme své pocity - jak ty fyzické, tak i ty emoční, a upřímně je také projevujeme, a to dospělým způsobem, kdy respektujeme svá vlastní práva stejně tak, jako respektujeme práva osoby, s níž hovoříme.

Pro mnohé z nás je toto zcela jiný způsob života. Může nám připadat nepříjemné a hloupé s tím začít. Ale máte-li v rodině jakýkoli vztah, který je dysfunkční či škodlivý, asertivita do nich vnese uzdravující prvky. Bohužel existují opravdu vztahy, které jsou naneštěstí tak škodlivé, že v nich dochází ke zneužívání, ať už k tragickému fyzickému zneužívání, nebo k psychologickému a verbálnímu zneužívání, které může být rovněž zničující a zraňující. V takových situacích zjistíte, že je zapotřebí i asertivity na jiných úrovních. Avšak pokud až k tak vážnému zneužívání nedochází, promluvíme si o tom, jak se vypořádat se složitými a těžkými vztahy ve vaší rodině.

Možná svou rodinu ani moc nevídáte s výjimkou svátků, narozenin nebo slavnostních příležitostí, a tak se můžete cítit jako dva různí lidé. Když jste se svými přáteli nebo v práci, cítíte se jako zodpovědní, schopní a dospělí a nemáte žádný problém být asertivní, a pak přijedete domů ke své rodině a okamžitě jste vtaženi zpátky do pocitů ze svého dětství, do bezmoci a dramat. A právě tam je třeba zapracovat na asertivitě.

Jednou ze součástí asertivity je mít odvahu a sílu říkat svou pravdu dospělým způsobem. Lidé někdy asertivitu zaměňují za agresi, která je naprosto odlišná a rozhodně ne zdravá. Agrese znamená, že potlačujete svůj hněv a odpor, dokud nevybouchnou jako sopka a nezačnete ukazovat prstem na ostatní. Tehdy obviňujete druhé a říkáte věci jako: "Ty jsi takový/á"; "Ty mě dovádíš k šílenství", "Ty jsi mě naštval/a" a blablabla. Ukazujeme prstem. Většina z nás to dělá. A tak víme, že tento způsob nevede ani k uzdravení situace, ani ke komunikaci, a ani nemáme dobrý pocit z toho, že jsme agresivní.

Také upadáme do spoluzávislosti nebo pasivně-agresivního chování, kdy mluvíme oklikami, namísto abychom něco řekli přímo. A tak můžete být protivní, sarkastičtí nebo se chovat jiným způsobem, jímž se snažíte vyjádřit svůj hněv. Nebo schválně děláte věci špatně a kazíte je, abyste dali najevo, že je nechcete dělat. To jsou příklady pasivně-agresivního chování, které nic neléčí, není příjemné a nijak nepomáhá vztahu k tomu, aby pokročil.

Pak je tu další obava, kterou jsem u lidí odhalila, je: K čemu to bude? Protože mají strach, že maminka, tatínek, strýc, teta, bratr, sestra nebo kdokoli jiný z rodiny se nikdy nezmění. Zde bych vám chtěla připomenout, že smyslem asertivity NENÍ měnit druhé lidi! Snaha měnit druhé lidi spadá do spoluzávislosti. Ve spoluzávislosti máte skrytý záměr manipulovat druhým člověkem ve snaze učinit ho šťastným, zalíbit se mu, přimět ho, aby vás měl rád, nebo aby byl na nás aspoň hodný. A to je z naší strany ovládání a kontrola. Chceme, aby byli všichni šťastní. Chceme, aby nás všichni měli rádi. Ale jak toho dosáhneme, není na nás. Není na nás, abychom si hráli na Boha a snažili se dělat druhé lidi šťastnými. Můžeme dělat to nejlepší, abychom jim posloužili vlastním příkladem toho, jak o sebe správně pečovat. A to je asertivita.

Jak už jsem řekla, asertivita znamená, že jste k sobě upřímní ohledně svých pocitů tak, jak jen to dokážete. Řekněme, že jedete na svátky domů, a už teď jste podráždění, protože posledních několik let je to noční můra. Strýc Ralph se pokaždé opil a začal říkat ošklivé věci, třeba byl i hrubý a vyptával se vás na nepříjemné otázky, a tak se domů na svátky vůbec netěšíte. Chcete si to prostě odbýt a plánujete, co byste měli jíst a pít, abyste to přežili. Víte už z předchozích zážitků, že vám to nijak nepomáhá k tomu mít ze sebe dobrý pocit. Co vám však pomůže a co udělá velký rozdíl, je plánovat předem. Je součástí péče o sebe samé plánovat dopředu. Přemýšlejte o tom, jak se cítíte dobře, když s rodinou nejste. Možná navštěvujete nějaké cvičení, nebo máte něco ke čtení, co vám připomíná, že jste dospělí, nebo děláte třeba nějakou práci, díky které ze sebe dobrý pocit. To všechno jsou příklady věcí, které si můžete vzít s sebou, když máte být se svou rodinou. Ale i třeba hněv může být formou talismanu, který vám připomíná: "Ne, já už nejsem malé dítě! Nemusím se nechat vtahovat do rodinných dramat! Teď můžu zůstat dospělý/á! Už jsem vyrostl/a a jsem dospělý člověk, který je nezávislý a zodpovědný sám za sebe." To nám může pomoci nenechat se někým vtáhnout do dramat. Jsou lidé, které dramata baví a mají návyky, které si ani neuvědomují. Můžeme tento cyklus přerušit. Můžeme i vykonat léčení pro naši rodinu tím, že se odmítneme zapojovat do dramat.

Jednou z nejdůležitějších věcí v asertivitě je říkat svou pravdu druhým. V případech zneužívání je pravda, že ne všechno říkat je bezpečné. Není dobré vystavovat se konfrontaci s někým, kdo je násilný, opilý, a kdo by vás mohl zneužít. Avšak pomineme-li tyto extrémy a máme před sebou osobu, která se chová hrubě, vlezle, která pomlouvá nebo má jiný protivný škodlivý návyk, o nichž jsem psala v knize Asertivita pro pozemské anděly (viz. http://andelskydenik.blogspot.cz/2014/06/skodlive-vztahy-jak-je-rozpoznat.html ), pak sice nemůžete mít pod kontrolou tuto druhou osobu, ale rozhodně můžete mít pod kontrolou sebe. Mou radou pro vás, když vás někdo takto rozčílí, je vstát a odejít pryč. Omluvte se s tím, že si musíte odskočit do koupelny. Kdo by vám tohle měl vyčítat? Běžte prostě do koupelny, zavřete za sebou dveře, posaďte se, nadechněte se a uveďte se do svého vlastního středu. Zavřete oči, dýchejte, nebo pokud jste nábožensky založení, pak se modlete, meditujte, využijte své duchovní nástroje k povznesení se a především k připomenutí si toho, kým opravdu jste. Už nejste to malé dítě! Ten člověk, který byl vždycky zatáhnutý do dramat, již vyrostl. Jste člověk, který chce pomáhat, který chce uzdravovat a léčit, ale abyste to mohi udělat, musíte se stát příkladem asertivního přístupu, i kdybyste byli jediní, kdo to ve vaší rodině takto dělá. Takže se dejte dohromady, vezměte si tu knížku nebo něco z práce, co vám bude připomínat, že jste dospělí, že už jste mnohého dosáhli a že máte být na co hrdí, a pak, až dosáhnete tohoto stavu dobrého pocitu ze sebe sama, se můžete vrátit zpět do dané situace a mluvit jako dospělý s dospělými.

Opět, pasivně agresivní chování je jako hraní hry a agresivita je ukazování prstem a obviňování. Vy nechcete ani jedno z toho. Vy chcete být jednoduše klidní, milující, asertivní a upřímní ohledně svých pocitů. A v podstatě můžete jít a promluvit si s tím členem rodiny, který má onen návyk, jenž vás vtahuje do dramat, a říct svou pravdu. Pokud je někdo naštvaný, můžete jít a říct mu: "Vypadáš, že jsi naštvaný." Věřte mi, tím se zastaví celá záplava hádek, když někomu řeknete pravdu - "Vypadáš naštvaně". Napřed řeknou: "Samozřejmě, že jsem!" Ale jakmile tu pravdu vyslovíte, přiměje je to podívat se sami na sebe a zastavit celý ten cyklus. Pokud se potýkáte s někým, kdo je vlezlý, máte plné právo říct: "Podívej, o tomhle je mi opravdu nepříjemné mluvit." A co by na to mohli říct, když jste hovořili o sobě? Místo obviňování nebo pocitu, že jste povinni někomu odkrývat svá tajemství, jste jednoduše promluvili o svých pocitech: "Necítím se příjemně." A to je úplně v pořádku. Jestliže je daná osoba vlezlá i nadále nebo vás nějak jinak ruší, otravuje, nebo projevuje jiné nezdravé chování, mějte na paměti, že jsou na tento návyk zvyklí - jsou zvyklí na to, jak jste interagovali předtím. Jsou zvyklí na vzrušení z dramat a mohou na něm být sami závislí. Když se však do toho nenecháte zatáhnout, ručím vám za to, že půjdou a najdou si někoho jiného. Nebo v nejlepším případě uvidí, jak se chovají, a zamyslí se nad tím, zda neexistuje nějaká lepší cesta a zda by jim nepomohlo najít si pro to nějakou terapii. Ale zase je důležité si uvědomit, že toto už není na nás.

Takže, rozhodli jste se, že budete asertivní a prolomíte cyklus dysfunkčních, škodlivých a hrubých návyků v chování své rodiny způsobem, kterým můžete - a to je převzetí zodpovědnosti za své vlastní chování. To zahrnuje i vaše promluvení o své pravdě, nikoli konfrontací, oklikou nebo sarkasmem, ale přímo. To je asertivita. Lidé ve vaší rodině tomu mohou odporovat. Je v lidské přirozenosti odporovat změnám. Dokonce i vy sami se můžete změně bránit. Můžete mít pocit, že se nacházíte v nebezpečném teritoriu, obzvláště máte-li rodinu, která používá pocity viny k tomu, aby s vámi manipulovala. Toho už se však nemusíte účastnit! Z vlastní zkušenosti vím, že máte-li rodinu s takovýmito dysfunkcemi a dokážete se nad to povznést ve smyslu asertivity, stanete se tak silnými, že zvládnete hravě i vše ostatní vedle své rodiny! Budete úspěšnější v práci, ve svých dalších vztazích, a zejména budete silní co se týká dodržování slibů v oblasti péče o sebe samé.

Ve vaší rodině někdy zjistíte, že se zase vracíte ke svým starým způsobům. To je v pořádku. Je to jako vyjet špatnou odbočkou z dálnice. Nepokračujte tou cestou dál. Jakmile si toho všimnete, zastavte se, obraťte a vraťte se zpátky na správnou cestu. Vaší rodině zabere nějaký čas, než se srovná s tím, že jste dospělí. Ručím vám ale za to, že na určité úrovni vás budou zbožňovat. Na každé úrovni vás pak budou i respektovat. Nemusí se jim to líbit, obzvlášť pokud s vámi manipulovali a byli zvyklí, že děláte, co oni chtějí pro sebe, na váš úkor. Pokud vás využívali, protože jste byli hodní a laskaví, nebude se jim líbit, že začnete říkat Ne. Pokud používají pocit viny, aby bylo po jejich, a vy řeknete Ne, a to klidné Ne - "Ne, teď nemůžu, mám ten den hodně práce.", můžete si všimnout, že začnou používat jiné metody, aby vás zkusili přimět chovat se takovým způsobem, jaký chtějí oni. Vy je však budete učit, jak s lidmi jednat zdravějším způsobem, čestně a na rovinu. Prokážete jim laskavost, když budete asertivní. A sobě samým také, protože asertivita je cestou mentálního, emočního a fyzického zdraví. Když jste asertivní, když jednáte s lidmi přímo, začnou vám rozumět. A zjistíte pak, že vaše vztahy s rodinou se začnou léčit a přiblíží vás k sobě.
Máte-li pocit, že vám vaše rodina nerozumí a že možná ani neví, kdo opravdu jste, zvlášť teď, když jste dospělí, existuje pro to důvod. A jedním z těchto důvodů může být i to, že se s nimi nedělíte o to, jak vám opravdu je. Ano, slyším vás, možná vás druzí neposlouchají, ano, rozumím tomu. Ale co můžete udělat a za co jste vy sami zodpovědní, je upřímné vyjádření svých pocitů vůči nim. A to platí ve všech vztazích. Ve vaší širší rodině, u vašich přátel, spolubydlících, dětí nebo spolupracovníků. Když vyjadřujete, jak se opravdu cítíte, a děláte to způsobem, jímž si své pocity osvojujete, jako: "Cítím se teď znepokojený/á kvůli tomuto", a to bez obviňování nebo stěžování si, druzí vás mohou lépe poznat. Když řeknete: "Jsem teď unavený/á, potřebuji si odpočinout, půjdu si teď lehnout", dělejte to bez potřeby prosit někoho jiného o svolení. Tím byste se vzdávali vlastní moci a síly. Buďte silní a asertivní, protože vy máte právo se starat o své tělo! Máte právo říct "Jsem unavený/á, mám hlad, potřebuji si odskočit, potřebuji se teď starat o sebe". Máte toto dokonalé právo stejně tak jako my všichni. A každý člověk má tyto potřeby. Když tedy za sebe mluvíte, ostatní to chápou. I když to možná navenek neprojevuje, někde uvnitř vám tleskají. A říkají si, že když jste to mohli udělat vy, mohou i oni.
Když se o sebe dobře staráte tím, že jste asertivní vůči své rodině, dokážete překonat spoustu vzorců, které se vyvinuly již v průběhu vašeho dětství a které jste si vzali s sebou i do svých dospělých vztahů. Zvláště pokud máte pocit, že se ve vašich milostných, přátelských nebo i pracovních vztazích opakují tytéž škodlivé vzorce znovu a znovu, pak většina těchto vzorců pochází z vašeho dětství a vztahů v rodině. Jako dospělí se však nyní můžeme naučit lepším způsobům a převzít moc nad svým životem a hlavně nad svými vztahy, což začíná u vztahu se sebou samými.

Když si to tedy shrneme, tak pokud se setkáte se svou rodinou a zjistíte, že jste se ocitli v těžkých vztahových vzorcích, plánujte předem. Vzpomeňte si, jaké vzorce se vyskytly minule, a předpokládejte, že se mohou vyskytnout znovu. Vezměte si s sebou nějaký talisman, nějaký předmět, který vám bude připomínat, že jste dospělí. Třeba knížku, kterou zrovna čtete, nebo něco z práce nebo studia, něco, co vám připomíná, že jste již mnohého dosáhli, a co vám dá sílu. Pokud se stane něco, co vás rozhodí, a vy budete chtít okamžitě zareagovat, zastavte se. Vstaňte a omluvte se, že si musíte odskočit. O tom s vámi nikdo nemůže diskutovat. A odolejte pokušení při svém odchodu říct něco agresivního nebo pasivně-agresivního. Prostě běžte, zavřete se v koupelně, posaďte se, zavřete oči... dýchejte... a využijte své duchovní dary k tomu, abyste se uvedli do svého vlastního středu a dali se dohromady. Dostaňte se do kontaktu se svými pocity. Zjistěte, co opravdu cítíte, jak fyzicky, tak emočně, a pak, když se vrátíte zpátky, buďte v tomto klidném stavu a mluvte s rodinou o svých pocitech z pozice jejich vlastníka. "Takhle se cítím a tohle bych chtěl/a." Opět je ale důležité si připomenout, že se nesnažíme nikoho měnit. To je nejdůležitější lekce tréninku asertivity. Není to o manipulaci ani kontrole. Ty do asertivity nepatří. Je to o vyjadřování se. Dáváme druhé osobě příležitost poznat naše skutečné já, protože právě z toho vychází blízkost. Dokážete-li odkrýt, jak se skutečně cítíte, do míry, která je bezpečná - uvědomuji si, že v některých případech, když před ostatními odhalíte všechno o sobě, můžete se cítit zranitelní - tedy do míry, v níž se cítíte bezpečně a příjemně, řekněte jim, jak se cítíte, vyjádřete se. A pak jim ukažte své hranice. Znamená to třeba říct "Mám svůj vlastní rozvrh a můžu se ti věnovat v tom a tom čase." Když si takto vymezíte hranice, budete mít ze sebe tak dobrý pocit! Vaše vnitřní já zajásá: "Hurá! Díky, že se mi konečně věnuješ! Děkuji ti, že nerozdáváš všechen svůj čas jen ostatním a mě nedáváš na poslední místo!" Pečujte tedy o sebe tím, že budete asertivní!

Doufám, že jste si toto video užili. Je součástí celé série o asertivitě. V příštím videu si povíme o tom, jak zvýšit pocit své vlastní hodnoty a zasloužení si - pocit, že si zasloužíte štěstí, zdraví, lásku a všechno dobré v toto světě - protože tomu tak je! Chtěla bych tedy využít asertivitu k pozvednutí vašeho sebevědomí. Těším se na vás tedy příště!

* * *

Nahoru

zdroj: http://www.angeltherapy.com/assertivenesscoach-video1-relationships
překlad: Magda Techetová
zdroj překladu: http://andelskydenik.blogspot.cz/2015/10/promluva-doreen-virtue-o-asertivnim.html

 

SrdceSrdceSrdce
 

Promluva Doreen Virtue o tom, jak se vypořádat se složitými vztahy

Ahoj, já jsem Doreen Virtue a jsem moc ráda, že jste se k nám připojili v této sérii, která vám má pomoci prolomit nekonečný kruh škodlivých vztahů, dramat a stresu. Moc vám děkuji za všechny komentáře, které jste mi zanechali u první promluvy - velmi mnoho pro mě znamenají a jsem moc ráda, že vám promluvy pomáhají. V té dnešní bych chtěla pohovořit o pěti způsobech, jak se vypořádat se složitými vztahy.

Jako psychoterapeutka se tímto tématem zabývám už dlouho. Dělala jsem i zvláštní studii o tom, jaký vliv na nás mají prožitá traumata. Dotklo se to mého vlastního života a vašeho možná také. Trauma je pronikavé. Traumata jsem poznala jak z první ruky, tak i klinicky. Mám tři univerzitní tituly z oborů poradenství a psychologie a byla jsem ředitelkou ambulantních i hospitalizačních oddělení traumatizovaných pacientů, včetně jednoho určeného výhradně pro ženy. Traumata jsem studovala ještě dále a napsala přes sedmdesát knih.

Dnes je trauma definováno jako jakýkoli prožitek, který otřásl vaším pocitem bezpečí a bezpečnosti. Co je pro jednoho člověka traumatické a co otřese jeho pocitem bezpečí, může na jiného člověka zapůsobit úplně jinak, a tak může mít stejný prožitek na dvě různé osoby odlišný vliv. Ze studií však vyplývá, že dnes již životy téměř všech lidí byly zasaženy nějakým druhem traumatu a výsledkem je, že se mění jejich osobnosti, mění se jejich fyziologie a dokonce se mění i naše struktura mozku, jsme-li traumatem zasaženi. Lidé, se kterými máte těžké vztahy, jsou pravděpodobně těmi, kdo přežili nějaké trauma, ale nevyléčili se z toho hrozného strachu a stresu, kterým prošli. Tím samozřejmě nijak neomlouváme jejich chování, ale je to důležitá součást cesty k porozumění tomu, odkud to všechno vychází.

Začíná to u fyziologických reakcí, které máme při traumatických zážitcích. Už jste pravděpodobně slyšeli o reakci "bojuj nebo uteč". Jsou to zcela skutečné reakce, které projevujeme při náhlém traumatickém zážitku.
Bojuj: znamená odporovat traumatu silou, kdy se snažíte proti tomu, co vám trauma způsobuje, bojovat, odolávat tomu silou např. křiku nebo svým tělem.
Uteč: znamená doslovný útěk z děsivé situace.
Díky vědě však nyní známe ještě další dvě reakce, které zahrnují:
Zmrznutí: to je doslova reakce "srnky před reflektory auta", kdy člověk, který čelí traumatické situaci, zkrátka zmrzne a zastaví se. Problém je však v tom, že v něm zamrzne i všechen ten strach, který v něm traumatická situace vyvolala, a uloží se v jeho bunečné paměti, odkud buňky začne ovlivňovat - o tom si ještě povíme.
Čtvrtou reakcí, kterou lidé vůči traumatickým zážitkům projevují, je tzv.
Podlézání: při kterém se snažíte usmířit si někoho nebo se zavděčit někomu, kdo vás zneužívá, a i to se promítá do vaší osobnosti a fyziologie.

Ti složití lidé, s nimiž se potýkáte, mohou jistě spadat do jedné z těchto kategorií kvůli traumatům, kterými prošli a která si dosud neuvědomili nebo je ještě nevyléčili.

1. Pokud máte tu čest s lidmi, kteří na traumatický zážitek odpověděli bojem:
Jestliže toto trauma nevyléčili, pak se tito lidé stávají v budoucnu narcisty. Narcisté jsou lidé, kterým jde výhradně jen o sebe, nedokážou se spojit s potřebami či pocity jiných lidí, a zneužívají druhé lidi jako objekty, které slouží pouze k jejich uspokojení, potěšení a pohodlí. Narcisté jsou sobečtí do takové míry, která je až pro lidi v jejich okolí až bolestivá. Narcisté v sobě mají hluboko uložený strach z opuštění, takže zatímco se snaží druhé kontrolovat a manipulovat s nimi, to, co se přitom děje hluboko pod povrchem, je to, že mají obrovský strach, že je opustíte.

2. Pokud člověk, s nímž se potýkáte, zareagoval útěkem:
Jestliže člověk od traumatu utekl a nevyléčil ho, pak pravděpodobně trpí obsesivně-kompulzivní poruchou. To znamená, že mají obrovský strach z toho, že nebudou mít něco pod kontrolou, a aby se cítili bezpečně, dělají určité věci a rituály stále dokola. Známe to například od lidí, kteří si pořád dokola umývají ruce, ale může to mít nespočet různých podob, jako třeba opakované kontrolování zámku, zda je opravdu zamčený, zda jsou světla opravdu zhasnutá, zda je trouba opravdu vypnutá. Jsou to lidé, kteří musí mít určitým způsobem ustlanou postel a jak mají urovnané polštáře. Obsesivně-kompulzivní osoby mají velkou potřebu mít kontrolu nad svým okolním prostředím, aby se cítily bezpečně. A když uděláte něco, co jejich rituál z jejich pohledu naruší, jako že třeba dáte polštářek jinam než tam, kde byl, pak oni o celé to bezpečí přijdou, upadnou do paniky a krizové reakce, protože se jim tím spustí to, čemu říkáme "emoční flashback" a vrací se jim traumatický zážitek, který dříve nevyléčili.

3. Pokud se potýkáte s člověkem, který na tramatický zážitek zareagoval zmrznutím:
Jestliže toto trauma nevyléčil, pak si pravděpodobně rozvinul stav rozštěpení. Je to stav, kdy se kognitivně nebo energeticky oddělili - jejich tělo je přítomno, ale jejich mysl ne. Víte, že máte tu čest s touto osobou, vykazuje-li tzv. mělkou odezvu, kdy neprojevuje žádné emoce a může být až chladná či nezúčastněná. Zdá se, jako by jim na ničem nezáleželo a jako by nic necítili. Ale oni cítí - všichni jsme lidé a cítíme - ale v nich je to hluboko uvnitř zamčené. Když mluvíte s člověkem ve stavu rozštěpení, vypadá, že vám naslouchá, ale jeho oči jsou zamlžené. Jsou také velmi zapomnětliví a působí, jako by byli neuzemnění - protože jsou.

4. Pokud člověk na trauma reaguje podlézáním:
Jestliže člověk zareagoval na trauma podlézáním a nevyléčil ho, pak si může rozvinout spoluzávislost. Spoluzávislí jste, když se necítíte v bezpečí, jsou-li lidé kolem vás naštvaní nebo nešťastní, protože jste možná v minulosti museli předvídat situace, zda se rodiče vrátí domů nahněvaní nebo opilí, a tak jste se naučili naladit se na pocity druhých více než na své vlastní. Naučili jste se chodit opatrně po špičkách, hrát bezpečně, udržovat si ostatní zadobře a ovládat jejich pocity, tak aby se cítili šťastně nebo aby se nezlobili, abyste se vy sami mohli cítit bezpečně. Je-li spoluzávislost neléčená, vyúsťuje pak v případy, kdy se přátelíme nebo si bereme za muže či ženy lidi, kteří vyžadují hodně pomoci, ale ve skutečnosti nic měnit nechtějí. Klasický případ spoluzávislých je, že si berou drogově závislé, alkoholiky nebo jiné závislé osoby, a mají pocit, že je jejich úkolem napravovat a měnit lidi.

Zde vám nabízím pět možností, jak se s takovýmito vztahy vypořádat, ať už jsou to vztahy osobní a nebo profesní.

1. Mějte soucit
Každý člověk, který si prošel traumatem, bojuje s nevyléčenými pocity, myšenkami a dokonce i změnou fyziologie, které v něm trauma vyvolalo.

2. Neberte si jejich chování osobně
Vězte, že se tato osoba chová úplně stejně i ke všem ostatním. Není to o tom, že vy se jim nelíbíte.

3. Dobře se o sebe starejte
Dobře se starejte sami o sebe. Nemusíte snášet žádné zneužívání! Pokud vás daná osoba zneužívá, ať už slovně - nějakými urážkami či ponižováním - a nebo nešťastně i fyzicky, nebo na vás používá citovou manipulaci skrze pocity viny nebo něco jiného, je to vztah založený na zneužívání a součástí péče o sebe samé je i vyhledání pomoci a podpory, ať už u terapeuta, podpůrné skupiny nebo azylu pro oběti zneužívání, kde se vám dostane síly a informací potřebných k vypořádání se s tímto vztahem.

4. Vězte, že není na vás je napravovat nebo měnit
I když jim můžete být natolik blízcí, že na ně můžete mít vliv, kterým byste je mohli napravovat či měnit, nemáte žádnou magickou formuli, kterou byste je jednoduše mohli probudit a zázračně je změnit na lepší lidi. Pusťte se toho. A zaměřte se na sebe.

5. Buďte pozitivním příkladem
Místo abyste se zaměřovali na napravování či měnění všech ostatních a řízení jejich nálad, soustřeďte se na to, abyste vy sami byli šťastní. Starete se o sebe! Na tom není nic sobeckého! Je to nezbytná potřeba! A ta má pak navíc efekt vlnění. Řekněme, že si prostě dopřejete nějaký čas na meditaci nebo jógu, změníte stravu nebo si uděláte čas na své priority, na to, co milujete, na své životní poslání. Jak se budete cítit? Budete zářit! A co se stane? Lidé kolem vás, včetně těch, se kterými je to tak složité, si toho všimnou. Ze začátku možná nedají nic najevo, ale s tím, jak začnete zářit, protože se o sebe dobře staráte, se vás začnou ptát, jak to děláte, že vypadáte tak dobře. Neshodili jste? Nezměnili jste barvu vlasů? Ne, tím tajemstvím je, že se o sebe dobře staráte, a proto jste tak zářiví. A to je ten nejlepší způsob, jakým můžete druhým pomáhat. Můžete se za ně modlit, můžete jim dát knížku, ale vždy je to hlavně o tom, že NÁSLEDUJETE SVÁ SLOVA ČINY a žijete svou pravdu.

Doufám, že tyto kroky vyzkoušíte - jsou opravdu efektivní - a že pomohou nejen vašim vztahům, ale i vám samým. Příště si povíme o tom, jak se můžete něžně léčit z traumat, kterými jste si v životě prošli. Těším se na vás!

* * *Nahoru

zdroj: http://www.learn.hayhouseu.com/dramadetox-video2-difficultpeople
překlad: Magda Techetová
zdroj překladu: http://andelskydenik.blogspot.cz/2016/07/promluva-doreen-virtue-o-tom-jak-se.html

 

SrdceSrdceSrdce
 

Promluva Doreen Virtue o tom, jak se něžně vyrovnat s traumatickými zážitky

Ahoj, já jsem Doreen Virtue a těší mě, že jste se k nám připojili v naší sérii věnované tomu, jak prolomit cyklus škodlivých vztahů, dramatu a stresu. Dnes si povíme o tom, jak se jemně vypořádat s traumaty a jak je léčit. S traumaty jsem se setkala jak osobně, tak profesionálně coby psychoterapeutka. Jak už jsem vám řekla, mám tři univerzitní tituly v oboru psychologického poradenství a pomáhala jsem léčit traumata mnoha lidem, včetně některých celebrit.

Na traumata často nahlížíme jako na něco, co se děje těm, kdo byli ve válce a utrpěli tam zranění, nebo jako něco, co si odnášejí týrané děti. Ano, to JSOU traumata, a ty otřesou vaším pocitem bezpečí a mohou ovlivňovat celý váš život, dokud je nevyléčíte. Traumata se však vyskytují i v mnoha dalších oblastech. Specialisté dnes rozšiřují pojem "trauma" na jakýkoli zážitek, který ve vás vyvolává pocit bezmoci, zděšení a nebo že zemřete. Vliv traumatu na člověka posuzujeme podle chemických reakcí v mozku a v celém těle, včetně stresových hormonů, a dokonce jsme zjistili, že po traumatickém prožitku změní celý mozek svou strukturu. Je tedy zjevné, že se tím změní i naše tělo, srdeční tep, nebo něco jiného. Setkala jsem se s lidmi, kteří prožili trauma během přírodní katastrofy. Byla jsem i v San Franciscu po zemětřesení a poskytovala tam poradenství lidem. Nebo můžete mít někoho v rodině, kdo prožil trauma, a vy pak trpíte sekundární traumatizací, kdy slyšíte příběhy své rodiny, které děsí i vás osobně a které otřásají vaším vlastním pocitem bezpečí. Víme, že je opravdu důležité, abyste věděli, že kdykoli sledujete nějaký film, v němž se odehrává nějaký traumatický zážitek, nebo když sledujete či čtete zprávy o terorismu nebo o čemkoli jiném, co je děsivé a traumatické, měníte přitom svou fyziologii - protože dnes díky studiím víme, že vaše tělo, váš mozek, nedokáže poznat rozdíl mezi traumatem, které se děje někomu jinému, a které se děje vám osobně. A tak první věc, kterou můžete udělat, abyste se uzdravili z traumatu, je:

1. Pozorně si vybírejte, s čím přicházíte do kontaktu
Každý den na vás ze sociálních médií a jiných stránek vyskakují příběhy, které mohou velmi hrubé. A vy, obzvláště pokud se čerstvě léčíte z nějakého traumatu, můžete cítit potřebu tyto příspěvky schovávat. Také si můžete dokonce odebrat z přátel lidi, kteří opakovaně sdílejí příspěvky, které vás děsí. Jedním ze symptomů posttraumatického stresu je popírání. Říkáte si: "Ale, to zase nebylo tak strašné. To já zvládnu. Opravdu! Jsem v pohodě! Jsem silný/á!" Avšak právě to je známkou toho, že NEJSTE v pohodě! A že potřebujete pomoc.
Jakmile projdete nějakým traumatem, upadnete do stavu tzv. hypervigilance. Zcela přirozeně jsme podědili po svých předcích návyk neustále sledovat své okolní prostředí kvůli zpozorování možného nebezpečí. Oni to opravdu potřebovali, aby přežili. V dnešní době už nic takového nepotřebujeme - ale po traumatickém zážitku se náš mozek zasekne v tomto stavu neustálého vyhledávání nebezpečí a my jsme neklidní, nervózní a úzkostní. Pokud se v tom poznáváte, je možné, že se potýkáte se syndromem posttraumatického stresu. A v tom si můžete pomoci:

2. Sledujte něžné a inspirující TV pořady, filmy a hudbu
Výzkumy prokázaly, že poslechem klidné, něžné hudby se traumatizovaným lidem zklidnil srdeční tep. Ukázaly, že poslechem meditativní hudby se tito lidé obecně zklidnili. Obdobné výsledky byly prokázány při studiích vlivu cvičení jógy po traumatickém prožitku, kdy lidem jóga pomohla nebýt v neustálém stavu hypervigilance. Když budete dávat pozor na to, co sledujete, co posloucháte a co čtete, zjistíte, že už nejste zaseknutí v onom stavu neustálého vyhledávání nebezpečí.
Léčení se z traumat MŮŽE být něžné. Když zjistíte, že jste neklidní nebo že panikaříte nad věcmi, které druzí lidé nepovažují za nic hrozného, a nebo se bojíte o budoucnost, můžete obnovit svůj pocit bezpečí.

3. Vyhledávejte povzbuzující vztahy
Studie ukazují, že po traumatických prožitcích nám klesá sebevědomí. Začneme mít pocit, že je s námi něco špatně, že jsme v nepořádku nebo nějak rozbití, a začneme si vyhledávat přátele, okruh lidí nebo i milostné partnery, s nimiž své vztahy zakládáme právě na svém nízkém sebevědomí. Nevyhledáme si přátele, kteří by nás mohli zbožňovat, protože si automaticky myslíme, že by nás odmítli nebo odsoudili, a tak saháme po lidech, kteří nám sice ukazují své pravé barvy, ale my to ignorujeme. Jsou to lidé závislí na dramatech, lidé, kteří sami při svém jednání vycházejí z traumat, kterými prošli. A tak končíme ve škodlivých vztazích, aniž bychom vlastně věděli proč. Chci vám říci, že jakmile si toto uvědomíte, existuje z toho cesta ven. A že si můžete sebevědomě vybírat přátele, kteří vás budou pozvedávat. Pokud jste už unavení z lidí, kteří jsou neustále kritičtí, sarkastičtí, kteří všechno shazují, nebo kteří užívají drogy a alkohol, máte na výběr! Chci vás povzbudit k tomu, abyste se pozorně podívali na své vztahy, a pokud se čerstvě léčíte z nějakého traumatického zážitku, abyste se, ať už dočasně nebo natrvalo, vyhýbali lidem, kteří si zvolili hrubý či nezdravý způsob života.

4. Vyřaďte ze své stravy stimulující látky
Dalším způsobem, jak se jemně léčit z traumatických prožitků, je vyřadit ze své stravy jakékoli stimulanty. Mnozí lidé chtějí být rychlejší, produktivnější a honem, honem, honem! Víte, že je to jeden z projevů prožitého traumatu? Váš nervový systém se zasekne ve stavu, který se nazývá sympatický - což může zprvu znít docela dobře, ale ve skutečnosti je to parasympatický nervový systém - ta část vás, která vám pomáhá být míruplní a klidní. Sympatický nervový systém je naproti tomu ta část vás, která je neustále v pozoru: Co se stane?! Kdo mě napadne?! Musím bojovat! Musím utíkat!
Tento sympatický nervový systém je udržován ve funkci ještě více, je-li podporován stimulanty jako je kofein, cukr nebo čokoláda, a neustále udržuje naši energii v proudu. Pokud se takto nutíte dělat nějakou práci nebo se nutíte vstoupit do situace, do které se vám nechce, zeptejte se napřed sami sebe, proč to vůbec děláte. Vím, že si potřebujeme vydělávat na živobytí, ale nejsme tu proto, abychom kvůli práci trpěli, a rozhodně nemáme ani trpět ve svých vztazích nebo ve svém samotném životě!

Podívejte, já vím, že život může být stresující! Já ho také žiji! Ale když víme, co nás ovlivňuje, můžeme se zastavit a učinit potřebné změny. Protože když jste ve stresu, vaše tělo vylučuje stresové hormony, které zahrnují i kortizol. Mnohé studie již prokázaly, že kortizol vede ke vzniku nemocí, nárůstu váhy a také k předčasnému stárnutí a vzniku vrásek. Pokud máte přetrvávající přebytek tuku v oblasti svého žaludku, může to být reakce vašeho těla na stres. Stres oslabuje naše zdraví, způsobuje naši nadbytečnou váhu a vede ke stárnutí. Dokonce může mít také katastrofální dopad na naše vztahy.
Ráda bych vám s tím pomohla, protože to sama znám, sama jsem si tím prošla. Lidé, kteří si přiznají, že se jich trauma opravdu dotklo, kteří přestanou popírat skutečnost, že byli situací zasaženi a že se opravdu cítili vystrašení a bezmocní, a kteří jsou k sobě upřímní a přiznají si: "Ano, prožil/a jsem trauma" a podnikají kroky k vyléčení, se OPRAVDU LÉČÍ. Hubnou, vypadají a cítí se mladě a začínají si vybírat zdravé vztahy. Místo toho, aby si znovu a znovu nacházeli zase ten samý typ muže nebo ženy ve svých milostných vztazích a prožívali bolestné zkušenosti s romantickým životem, začínají být přitahováni k vyspělým, vhodným partnerům a partnerkám a mají uspokojivé dlouhotrvající vztahy. Namísto toho, aby setrvávali ve vztazích, kde oni jsou vždy těmi, kdo dávají a dávají, začínají cítit, že i oni si zaslouží přijímat! A to můžete být i vy! 
I vy se můžete začít cítit lépe! I vy můžete začít hubnout! I vy se můžete začít cítit mladší a také mladší vypadat! I vy můžete zářit a stejně tak i vaše vztahy! JE to dosažitelné!

Já vím, že vám to může připadat nedosažitelné nebo hodně vzdálené, ale to může znamenat, že se nacházíte v posttraumatickém stresu a já vám s tím chci pomoci. Těším se na vás u dalšího dílu, kde si povíme o čtyřech praktických způsobech, jak odbourat stres. Vězte prosím, že uvnitř vás je zářivá jiskra Božího světla, přestože není vidět, protože je možná zastíněná mraky. A tak tyto mraky rozežeňme a nechme své světlo zářit. Prosím, podnikejte kroky, které vám nabízím, protože o tom to všechno je - o tom, co s tím UDĚLÁTE. Stojí to za to!

* * *

Nahoru Nahoru Nahoru
 
TOPlist
aktualizováno: 09.10.2018 20:07:05